ZDÁNLIVÝ DENNÍ POHYB SLUNCE PO OBLOZE A JEHO ZMĚNY V PRŮBĚHU ROKU

Jistě jste si všimli, jak se v průběhu roku mění délka dne a noci, že se mění délka vržených stínů a jestliže bychom chtěli pozorovat západ či východ Slunce v létě a v zimě, pokaždé se musíme dívat na jiné místo na obzoru. Co tyto změny vyvolává a jak je možné určit dráhu Slunce po obloze a tím úhel dopadu slunečních paprsků.

Již víme, že pohyb Slunce po obloze během dne a jeho změny v průběhu roku jsou pouze zdánlivé a jsou dány odklonem zemské osy od komice na rovinu oběhu a současně otáčením Země kolem vlastní osy. Země se přitom otáčí od západu k východu a proto Slunce putuje po obloze od východu na západ.

Země obíhá okolo Slunce po ekliptice, tedy po myšlené průsečnici roviny oběhu Země s nebeskou sférou. Rovina ekliptiky svírá s pomyslnou rovinou nebeského rovníku týž úhel, jako je odklon zemské osy od kolmice na rovinu oběhu, tedy 23,5°, tak, jak to ukazuje schéma.

Vzájemná poloha nebeského rovníku a ekliptiky	Body na obzorníku a nebeské sféře

Tyto dvě průsečnice se protínají ve dvou bodech – jarním a podzimním a to při jarní a podzimní rovnodennosti, kdy odchylka je 0°. Sluneční paprsky v tyto dny dopadají kolmo na rovník. Slunce vychází všude na Zemi přesně na východě a zapadá na západě, den i noc jsou stejně dlouhé. Tak jak se Slunce vzdaluje od těchto průsečíků, zvětšuje se i odchylka zmiňovaných průsečnic a tím se posouvá bod východu i západu Slunce na obzorníku spolu se změnou poměru délek dne a noci. Vše se děje v opačném smyslu na severní a na jižní polokouli ( jestliže se den na jižní polokouli zkracuje na severní se prodlužuje a opačně). Největší odchylka obou průsečnic je 23,5°, této odchylky Slunce dosáhne při letním a zimním slunovratu. Tyto dny sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka, případně Kozoroha a den a noc se navzájem svou délkou nejvíce odlišují. Na pólech vrcholí polární noc případně den.

Vše je velmi dobře patrné ze schémat, zachycujících situaci ve dnech rovnodenností a slunovratů.

Jarní rovnodennost	Letní slunovrat
Podzimní rovnodennost	Zimní slunovrat

Doba, za kterou oběhne Slunce celou svou pomyslnou dráhu po ekliptice, nazýváme tropický rok a jeho počátek je určen průchodem Slunce jarním bodem. Doba oběhu je 365 dní 5 hodin a 49 minut. Každý rok tak přibližně šest hodin přebývá, tj. za 4 roky součtem přibližně 1 den. Tento den je znám jako 29. únor a objevuje se v našem kalendáři každý čtvrtý rok. Přestupný je každý rok, jehož letopočet je dělitelný čtyřmi. Výjimkou jsou roky, které končí dvěmi nulami (1700, 1800, 1900), aby se nepřesnost vyrovnala. Další výjimkou je, že roky, končící dvěmi nulami a které jsou zároveň dělitelné čtyřmi (1600, 2000, 2400), přestupné jsou.

Na základě textu doplňte vhodnými pojmy – termíny:

Pohyb Slunce po obloze je ….........................., ve skutečnosti tento pohyb je dán.................. Země okolo své osy.

Dráha Slunce po obloze se v průběhu roku mění, což je dáno........................

V červnu na severní polokouli stojí Slunce v pravé poledne na obloze ……...........(srovnání s jinými dny), pod úhlem 90°dopadají sl. paprsky pak v oblasti …..........................(zeměpisná šířka+/-).

Na jižní polokouli pak pod největším úhlem dopadají sluneční paprsky v období okolo …...................

Na severním pólu začíná polární den ….......................(datum) a končí …......................(datum), tj. trvá …...................(doba).Na jižním polárním kruhu trvá 21.12. po celých 24 hodin …...........................

Z následujících tvrzení vyberte ta, která nejsou celá správná:
1/ sklon zemské osy k rovině oběhu Země okolo Slunce je 66,5°,což způsobuje střídání dne a noci.

2/ v Praze nastane pravé poledne téhož dne dříve než v Madridu.

3/ v Ekvádoru sluneční paprsky dopadají na zemský povrch 2x za rok kolmo a to vždy při slunovratech.

4/ při jarní rovnodennosti vychází Slunce na obratníku Raka přesně na východě.

5/ na rovníku je po celý rok den i noc stejně dlouhé.

6/ dne 10. černa je v Helsinkách noc kratší než v Římě.

7/ na celé severní polokouli vrhají předměty v pravé poledne stíny k severu po celý rok

8/ na Zemi existuje místo, kde noc trvá 2 měsíce

Ekliptika
Zdánlivá dráha Slunce po nebeské sféře/ po obloze.
Zpět

Nebeská sféra
Pomyslná projekční plocha v nekonečné vzdálenosti s nekonečným poloměrem v jejímž středu stojí pozorovatel. Veškerá vesmírná tělesa jsou na tuto plochu promítána. Poloha všech těles je pak vyjádřena pomocí souřadnicové soustavy, kterou využívá hvězdářský zeměpis a astronomie.
Zpět

Nebeský rovník
Průsečnice nebeské sféry s rovinou proloženou zemským rovníkem nazýváme nebeský rovník.
Zpět

Obzorník
Obzorník, nebo-li horizont je průsečnice nebeské sféry s vodorovnou rovinou položenou středem Země, tedy i místem pozorovatele (poloměr Země zanedbáváme)